Pokud při zpracování daňového přiznání zjistíte, že jste za loňský rok zaplatili na daních víc, než kolik jste měli, máte nárok na…
Pokud při zpracování daňového přiznání zjistíte, že jste za loňský rok zaplatili na daních víc, než kolik jste měli, máte nárok na vrácení přeplatku. O vrácení přeplatku ale musíte výslovně požádat, nejlépe zaškrtnutím příslušné kolonky v daňovém přiznání. Vrácení přeplatku nelze uspíšit, poplatníci ho obdrží až na začátku května. Naopak, kdo podal daňové přiznání už v lednu, bude muset o vrácení přeplatku požádat ještě jednou. Přeplatek totiž fakticky vzniká až po posledním dnu, do kterého je možné daň zaplatit, a tím je letos 1. duben.
Finanční úřady dřív ani peníze potřebné k vrácení přeplatků fyzicky nemají, jsou jim uvolněny právě až počátkem dubna. Žádosti o vrácení přeplatku lze vyhovět pouze tehdy, jestliže vratitelný přeplatek vznikne ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti. To se ale v případě lednového podání nestane, finanční úřad tak musí žádost zamítnout a informovat o tom poplatníka.
Podmínky
O vrácení přeplatku je nutné výslovně požádat v příslušné kolonce na konci daňového přiznání. Podle § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, vracejí úřady přeplatky vyšší než 100 Kč. Žádat lze ale až 6 let zpětně a přeplatky se sčítají, takže ani o desetikorunové částky poplatník nemusí přijít. V případě, že finanční úřad zjistí nedoplatek u jiného druhu daně, použije vzniklý přeplatek nejprve na jeho zaplacení. Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který ho evidoval.
Lhůta
Podle § 155 daňového řádu má finanční úřad na vrácení přeplatku třicet dnů. U daně z příjmů fyzických osob ale bez ohledu na skutečný termín podání daňového přiznání vzniká přeplatek až po posledním dnu, do kterého je možné přiznání podat. Finanční úřady čekají až do 1. dubna, aby se vyhnuli případným komplikacím při podání opravných daňových přiznání, která je možné bez postihu podat právě do tohoto data. Podle ministerstva financí tedy vzniká přeplatek 2. dubna a třicetidenní lhůta pro jeho vrácení začíná běžet 3. dubna. Nejpozději do pondělí 2. května 2016 musí finanční úřad vrátit případný přeplatek na daních. Za den vrácení přeplatku se navíc považuje den, kdy došlo k odepsání částky z účtu finančního úřadu. Na vašem účtu by se tedy přeplatek s přihlédnutím ke lhůtám bank měl objevit nejpozději do středy 4. května 2016.
Žádost podaná v lednu je předčasná
V případě, že je daňové přiznání podáno velmi brzo, např. již v lednu, bude muset daňový poplatník podat žádost o vrácení přeplatku znovu v pozdějším termínu. Pro finanční úřad, přesto že je žádost o vrácení přeplatku součástí formuláře pro daňové přiznání, se jedná o dvě samostatná podání. Žádosti o vrácení přeplatku lze vyhovět pouze tehdy, jestliže vratitelný přeplatek vznikne ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti. Daň je však pro tyto účely z výše uvedených důvodů vyměřena až 1. dubna a přeplatek fyzicky vznikne až následující den, tedy 2. dubna. Při podání žádosti v lednu tak do 60 dnů přeplatek nevznikne a žádost je zamítnuta. Daňový poplatník musí podat novou žádost o vrácení přeplatku tak, aby k jeho vzniku došlo právě v šedesátidenní lhůtě uvedené v § 155 odst. 3 daňového řádu.
Prodlení
V případě, že finanční úřad nestihne vrátit přeplatek včas, jde o tzv. neoprávněné jednání správce daně podle § 254 daňového řádu. Podle odstavce 1 tohoto paragrafu náleží poplatníkovi úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž dluh finančního úřadu vznikl nebo trval.
zdroj: zpravy.alfa9
